V praxi si většina obyvatel vyzkoušela postupy CO zejména ke konci II. světové války, kdy se ukázala, vzhledem k leteckým útokům, příprava obyvatel se zaměřením na ukrytí v protileteckých krytech či případně v přizpůsobených sklepních prostorech, jako velmi praktická.
Na základě válečných zkušeností byla budována koncepce Civilní obrany po roce 1945. Ještě než došlo k jejímu hlubšímu rozvinutí, přidala se potřeba přizpůsobit koncepci nově vznikající geopolitické situaci, tedy vznikajícímu konfliktu mezi politickým západem a východem. Původní poválečné zaměření CO, které se opíralo především o řešení mimořádných situací, jako byly požáry, povodně, větrné kalamity, infekční onemocnění a havárie, se tak postupně začalo transformovat na zaměření související s přežitím obyvatelstva v případě válečného konfliktu a s organizací života obyvatel v průběhu válečného konfliktu či jiné mimořádné situace.
Počínaje rokem 1951 se tak poprvé setkáváme se strukturou CO, která kopíruje tehdejší okresy. Každý okres disponuje štábem CO, který je podřízen Ministerstvu vnitra (MV). V šedesátých letech je vytvořena složka s názvem Vojska Ministerstva vnitra, která už má nejen strukturu kopírující okresy. Disponuje organizační strukturou i na krajské a celostátní úrovni. Pod Vojska MV jsou nově zařazeny i Štáby CO. Oficiálně mají Vojska MV sloužit ochraně důležitých hospodářských objektů, reálně jde ale o vojenskou složku, která by měla normalizovat stav v případě válečného konfliktu. Od této chvíle tak můžeme dělit CO na číst vojenskou a civilní.
K organizačnímu urovnání poměrně nesmyslné situace, kdy vojenskými složkami disponuje nejen Ministerstvo obrany, ale i Ministerstvo vnitra, dochází v roce 1976. Tehdy přechází celá organizace pod Ministerstvo národní obrany (MNO) a jeho součástí je až do své likvidace v roce 1993.
Vojenská část CO
Základ vojenské části CO tvořily Pluky CO. Těchto pluků existovalo v rámci Československa celkem šest. V rámci každého kraje bylo vybudováno tři až pět skladů s technikou a výstrojí pro celkem 1200 osob, v případě mobilizace se počítalo s přiřazením části vojáků v záloze právě k těmto plukům.
Za mírového stavu ale Pluky CO nebyly nečinné. Dnes bychom je označili za součást záchranného systému. Disponovaly totiž krom jiného i požární, nebo vyprošťovací technikou a byly tak nasazovány k havarijním situacím, které dnes řeší Hasičský záchranný sbor.
Civilní část CO
V rámci CO existovala i civilní část. V jejím rámci existovalo celkem šestnáct pravidelných složek, které byly organizovány na úrovni okresů a krajů. Krom těchto pravidelných složek ale existovaly i složky nepravidelně, tedy takové, které by byly využity jen v případě potřeby. Jednotlivé civilní složky měly své štáby v rámci jednotlivých okresních a krajských štábů CO.
Přehled civilních složek CO
Pořádková a bezpečnostní služba CO
Šlo o službu, která byla pod přímým řízením Ministerstva vnitra a jednalo se ve své podstatě o policejní složku pro případ krizové situace. Služba by ale plnila, nespíš v praxi požadavky, které by přicházely z Rady obrany okresu.
Pořádková a bezpečnostní služba byla, krom jiného, tvořena nechvalně známými pomocníky Veřejné bezpečnosti či prověřenými zaměstnanci jednotlivých závodů.
Požární služba CO
V rámci požární služby byly zařazeny jednotky profesionálních, podnikových i dobrovolných hasičů. Pod službu spadala také veškerá požární technika.
Zdravotnická služba CO
Oddíly lékařské pomoci – V rámci každého okresu existovaly vždy až čtyři oddíly lékařské pomoci. Jeden oddíl se skládal z lékařů, sester a celkem sedmi zdravotních družin Červeného kříže.
Zdravotní družiny – Každá Zdravotní družina měla dvacet čtyři osob a se celkem na čryři družstva. Jednalo se o vycvičené zdravotníky, kteří měli v případě potřeby poskytovat první pomoc na zasaženém území.
Rozvinutý lůžkový fond – zde už vstupujeme do širší oblasti krizového zdravotnictví. Jednalo se o lůžkové kapacity, často vetší rekreační objekty, které by v případě potřeby byly přeměněny na zdravotnická zařízení. Více najdete v článku věnovanému krizovému zdravotnictví.
Zemědělská služba CO
Služba byla organizována na úrovni okresů. Základní složkou této služby byly Oddíly veterinární pomoci. V rámci každého okresu existovaly až čtyři tyto oddíly.
Samotné oddíly zahrnovaly pracovníky Jednotných zemědělských družstev a Státních statků počínaje zootechniky, přes ošetřovatele, až po veterináře. Do služby byly ale také zahrnuty například kafilérie.
Tato služba měla zajistit nejen dodávky potravin v krizové situaci, ale třeba i zabezpečit aby hromadně uhynulá zvířata nezamořila podzemní vody. Za tímto účelem byla vytipována mísa, která by byla použita jako mrchoviště.
Stavebně technická služba CO
Jednalo se o jednotky o velikosti rot, které byly sestaveny ze zaměstnanců stavebních podniků. V rámci každého okresu bylo sestaveno až pět takovýchto jednotek. Logicky tedy měly k dispozici veškerou stavební techniku. Protože se počítalo s možností nasazení jednotek v zamořeném prostoru, cvičili členové jednotek v ochranných prostředcích včetně protiplynových masek.
Státní spojová služba CO
Služba vycházela z organizační struktury státního Telekomu a jejím úkolem bylo zabezpečení spojení, konkrétně udržení důležitých telefonních linek v provozu. Zde byly ustaveny jednotky pro zabezpečení spojení v krizových situacích. Případně by také zajistila krizový chod celé telefonní sítě, kdy by byly v provozu pouze linky zařazené do seznamu linek zvláštní důležitosti, jednalo se asi o 20 % linek.
V rámci zvláštní telefonní sítě a v rámci systému nouzové komunikace také tato služba provozovala systém Záložních zesilovacích stanic, které sloužily k udržení spojení a propojovaly jednotlivé komunikační sítě.
Plynárenská služba CO
Jednotky byly sestaveny ze zaměstnanců plynárenských podniků, především pak správce přenosové soustavy. V krizových situacích by řešily jak plynulost dodávek, tak případné odstraňování poruch.
Vodohospodářská služba CO
Stejně jako v předchozím případě byly jednotky sestaveny z mírových zaměstnanců vodohospodářských podniků. Jejich úkoly sestávaly, mimo zabezpečení dodávek pitné vody a zajištění nouzového zásobování vodou, také z ochranny podzemních zdrojů vody a vodárenských zařízení.
Energetická služba CO
Služba zabezpečovala dodávky elektrické energie, zajištění nouzového osvětlení a provádění oprav na energetické síti.
Zásobovací služba CO
Šlo o klíčovou službu, která měla zajišťovat zásobování potravinami. Do systému byly zařazeny jak státní maloobchodní organizace jako státní podnik POTRAVINY, tak i například družstevní podnik Včela. Stejně tak do ní spadali výrobci potravin a nápojů, nebo provozovatelé skladovacích kapacit.
Pro případ krizového stavu bylo připraveno vydání potravinových lístků. Ve skladech byly uloženy a průběžně obnovovány tak zvané nedotknutelné zásoby pro zabezpečení základního zásobování obyvatelstva po dobu devadesátí dní.
Dopravní služba a oprava komunikací CO
Služba měla zajistit nezbytnou dopravní obslužnost osob i materiálu v době krizového stavu. Ke službě byly zařazeny pracovní kapacity zejména z podniků ČSAD a Oprav silnic.
V rámci Dopravní služby by také byla realizována například úprava autobusů na autobusy sanitní, nebo provozovaní mobilních stanic pro odmořování dopravních prostředků.
