Přijímací středisko přijímalo informace z terestrického a kabelového vysílání. Následně je posílalo prostřednictvím dálkového kabelu velitelskému stanovišti. Jednotlivé radiové vysílací stanice (RVS) byly ovládány právě z přijímacího střediska. V RPS navíc probíhala praxe radistek, které sem jezdily na „odposlechy“. Další funkcí RPS byl taktéž monitoring terestrického vysílání. Přijímací středisko bylo energeticky velmi náročným provozem. Přístroje Celý příspvěvek…
Stálá radiová síť GŠ ČSLA vznikla 1. 6. 1955 prioritně pro potřeby zajištění spojení s generálními štáby Varšavské smlouvy, provozování trvalé radiové sítě pro mobilizační účely a kontrolu radiového provozu na armádních frekvencích. Síť vedla mezinárodní i vnitrostátní provoz a byla také určena pro zabezpečení spojení týlu čs. frontu a to od stupně GŠ po Celý příspvěvek…
Sít sloužila potřebám protivzdušné obrany státu, konkrétně 17. spojovacímu pluku, který patřil do podřízenosti Velitelství PVOS ve Staré Boleslavi. Svou rozsáhlostí a počtem objektů byla tato síť nejrozsáhlejší. V této síti se vysílaly především informace podstatné pro jednotlivé složky protivzdušné obrany státu, tedy informace o aktuálním počasí, o počtech letadel a dalších prostředků protivzdušné obrany Celý příspvěvek…
Padesátá léta, Československo. V okolí Prahy začíná výstavba stálého radioreléového vysílacího systému. V rámci ČSLA šlo o dva samostatné systémy, které byly budovány od konce padesátých až téměř do konce osmdesátých let. V průběhu zhruba třiceti let existence se celý systém průběžně měnil a vyvíjel podle aktuálních technických možností a armádních potřeb. Pro úplnost musíme Celý příspvěvek…
