Poválečná střední Evropa chtěla být, po druhé světové válce, branou mezi východem a západem. Místo toho se ale stala nárazníkovou zónou obou mocností. V případě nukleární války by se tak i území Československa stalo jaderným bojištěm. K jadernému holocaustu chybělo hned několikrát jen velmi málo. První zmínky o plánech na umístění jaderných zbraní v Československu Celý příspvěvek…
1. generace Jednalo se o zbraně určené výhradně pro letectvo. Znakem těchto zbraní byla vysoká hmotnost a velké rozměry. Velkým problémem byly neutronové iniciátory, které byly tvořeny poloniem 210. To mělo poločas rozpadu pouhých 140 dnů, což obnášelo jejich obměnu. Zbraně byly skladovány v rozloženém stavu a jejich smontování vyžadovalo vždy alespoň 72 hodin. Tyto Celý příspvěvek…
Chceme-li se podívat na jadernou historii, musíme se vrátit do třicátých let dvacátého století. Už v roce 1933 Francii manželé Irène a Fréderic Joliot-Curieovi ozařovali známé prvky částicemi alfa a tím získali umělé radioaktivní prvky. O rok později italský vědec Enrico Fermi zjistil, že lepší je použít k ozařování neutrony a že cesta k ideálnímu Celý příspvěvek…
