Poválečná střední Evropa chtěla být, po druhé světové válce, branou mezi východem a západem. Místo toho se ale stala nárazníkovou zónou obou mocností. V případě nukleární války by se tak i území Československa stalo jaderným bojištěm. K jadernému holocaustu chybělo hned několikrát jen velmi málo. První zmínky o plánech na umístění jaderných zbraní v Československu Celý příspvěvek…
Historie raketového vojska Československé lidové armády (ČSLA) je výrazně spjata se záměrem Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) zvrátit jadernou převahu západu na území Evropy. Proto, abychom pochopili souvislosti, se musíme vrátit do roku 1953, kdy speciální skupina ze Sovětského svazu sbírá data o terénu v Rumunsku, Bulharsku a NDR. Tyto informace o vhodných lokalitách mají Celý příspvěvek…
311. těžká dělostřelecká brigáda Byla založena 1. 9. 1961 v posádce Hranice na Moravě, jako 311. technická brigáda. Zprvu měla pouze dva oddíly (11. tdo a 12. tdo) vyzbrojené RK R-11M (v kódu NATO SS-1 SCUD-A). Každý oddíl tvořily tři baterie (3×1). Baterie byla tvořena jedním odpalovacím zařízením (oz) Celý příspvěvek…
Obec Bílina, leží 25 kilometrů vzdušnou čarou od Ústí nad Labem. Právě v její blízkosti byl, v rámci Akce Javor, na konci šedesátých let vystavěn jeden z trojice areálů, které měly sloužit k uložení jaderných zbraní a území Československé socialistické republiky. Přestože má právě bílinský areál, v celkovém číslování areálů, číslo nejnižší, jeho označení bylo Celý příspvěvek…
1. generace Jednalo se o zbraně určené výhradně pro letectvo. Znakem těchto zbraní byla vysoká hmotnost a velké rozměry. Velkým problémem byly neutronové iniciátory, které byly tvořeny poloniem 210. To mělo poločas rozpadu pouhých 140 dnů, což obnášelo jejich obměnu. Zbraně byly skladovány v rozloženém stavu a jejich smontování vyžadovalo vždy alespoň 72 hodin. Tyto Celý příspvěvek…
