V obci stálo 90 domů, dnes jich, z původních, stojí asi 38. Obec začínala u odbočky z hlavní silnice Mimoň – Kuřívody. Dodnes se zde zachovalo deset obydlených domů. Střed obce se nacházel v místě, kde se cesta procházející Hvězdovem, napojuje na hlavní silnicí z Mimoně. Dnes tu stojí čtyři původní stavby. Dvě z nich jsou obydlené rodinné domy, další dvě chátrají. Jedna ze zanedbaných staveb je původní koloniál. Ve středu obce u potoka se nacházel mlýn, který také již neexistuje. Stejně jako hostinec, který stál v jeho blízkosti.
Od tohoto místa dále, východním směrem, byl střed obce. Zástavba obklopovala silnici po obou stranách a nacházely se zde jak obytné domy, tak i penziony či veřejné budovy, například škola. Z této části obce zbylo jen několik rodinných domů. Ty jsou dnes zrekonstruovány a obydleny. Vysoká budova původní školy je opuštěná a zakonzervovaná. Před školou byla boží muka, po kterých dnes již nejsou žádné stopy. Východně od školy kde stávala hasičská zbrojnice, je pouze několik starých lip. Naproti škole chátrá jedno z původních zemědělských stavení. Ostatní stavby byly zbořeny a nejsou po nich větší pozůstatky.
V místě, kde silnice uhýbá vpravo k potoku, stával velký, kdysi vyhledávaný hostinec. Dnes v těchto místech roste pouze vysoká tráva. Nedaloko od bývalého hostince stojí několik původních domů, které jsou zrekonstruovány. V obci se nachází Hvězdovský rybník, který zadržoval vody Svébořického potoka. Byla na něm zřízena pláž s plovárnou. Dnes rybník slouží jako chovný, jeho okolí je zarostlé. U výpusti rybníka stojí bývalý mlýn, dnes přestavěný na rekreační objekt.
Nedaleko rybníka stály v lese dva velké rekreační objekty, zvané YMCA a Kinderheim – zotavovna pro děti z Jablonce nad Nisou. Po prvním z nich nejsou patrné stopy. Po druhém jsou ve vzrostlém borovém lese trosky do výšky 40 cm. Obec měla také vlastní hřbitov, který stál u silnice do Mimoně, na západ od obce. I když dnes roste na území hřbitova borový les, pod nánosem hlíny jsou k nalezení některé náhrobky. Je zde znatelné torzo javorové aleje.

Neuhöf – Tato část obce, kterou tvořily převážně statky se nacházela východně od Hvězdova a kopírovala levý břeh Ploužnického rybníka. Podél cesty jsou znatelné pozůstatky bývalých domů. U takových míst se vyskytují osamocené vysoké lípy a javory. Asi jeden kilometr východně za Ploužnickým rybníkem stála myslivna. Zbyly po ní  jen malé terénní nerovnosti.

Další část Hvězdova se nazývá Nový Dvůr. Ležela 4 kilometry východně od Mimoně u silnice vedoucí do Svébořic. Po pravé straně se rozkládal velký zemědělský dvůr. Zde se chovaly koně pro Československou armádu. Dvůr byl zničen a na jeho místě byly později vystavěny ubikace sovětské armády, z kterých jsou dnes torza. U cesty stála velká kaple a u blízkého rybníka byla hájovna. Po žádném z objektů, které byly v Novém Dvoře nejsou žádné pozůstatky, byly zničeny při vojenském cvičení v šedesátých letech.
Destrukci Hvězdova a jeho opětovné přetvoření zapříčinily Československá a Sovětská armáda. Byly zde vystavěny ubikace, garáže, velké vyasfaltované plochy, tankodromy a vojenské střelnice s pozorovatelnami. Dnes se tyto stavby změnily v ruiny. Do obce se po roce 1989 vrací život, jsou opraveny některé původní domy, postaveny nové a počet obyvatel pomalu stoupá.
 

Sovětské posádky na území Hvězdova

1 2 ►

442. samostatná raketová brigáda Hvězdov

442. samostatná raketová brigáda byla na území Československa dislokována v reakci na umístění 108 balistických raket „Pershing-2“, výměnou za rakety kratšího doletu „Pershing T“, západním Německu v letech 1983 – 85. V Hradčanech bylo v nově postavených objektech uloženo 18 kompletů raket středního doletu «Точка» „TOČKA“, které měly dosah až 120 km. Raketa 9M79 mohla nést konvenční hlavici (500 kg), nebo 10 kilotunovou jadernou hlavici. Raketová brigáda (рбр) měla 18 řídících kompletů, v každé baterii (ордн) bylo 6 řídících stanovišť a v každé startovací baterii (сбатр) byla 2 řídící stanoviště (пункт управления стартовой батареи).
Vývoj raketového komplexu s raketou 9K79 „TOČKA“ byl zahájen nařízením rady ministrů SSSR dne 04.3.1968 . Komplex byl navržen tak, aby ničil pozemní výchozí pozice raketových vojsk, dělostřeleckých pozic, letišť, řídicích a kontrolních středisek, komunikační centra, sklady munice, paliva a dalších zásob v taktické a operační hloubce výskyt nepřátelských vojsk.
Součástí brigády byla ještě četa chemického průzkumu a četa ženijně – pyrotechnická. Všechny byly odsunyty 12.4.1990 z hradčanského nádraží, tedy z dnes již neexistujícího kolejiště v severní části letiště.
 

452. gardový samochodný dělostřelecký pluk Hvězdov

Přicházíme k útvaru, který hrál podstatnou roli v pyrotechnickém zamoření prostoru svou municí a ne municí kdejakou. V garážích za Blízalkou stálo 16 samohybných houfnic ráže 152 mm s názvem 2 СЗ „Акация“ (česky akát). Každá měla 40 nábojů, vesměs se používaly cvičné střely zvané „balvanka“, které však při dopadu dokázaly svými 40 kg slušně bořit nebo se zabořily do země tak hluboko, že je průzkum nebyl schopen najít, a když byly náhodou nalezeny, tak se velmi špatně nosily.
Také další dělostřelecké granáty, počátek jejichž výroby se často datuje do dob války, nebo těsně do poválečného období, kdy byly používány tažené houfnice D-1 nebo D -20 všechny druhy a typy, bylo možné z Akácie vystřelit. Proto byly, v rámci pyrotechnické asanace Ralska, nacházeny i 48,8 kg těžké průbojné 152 mm 53-БР-540, 43,5 kg tříštivotrhavé 152 mm 53-ОФ-540, osvětlovací 3С6(-1) nebo 3С1, jejichž hmotnost se pohybovala kolem 40 kg. Tyto střely, i když během letu vypustily osvětlovací pouzdro na padáku, často dopadaly na terén nepoškozeny. Jejich hmotnost byla kolem 10 kg a bývaly později k nalezení všude na střelnicích i v lesním porostu.
Druhou posádkou byl raketometný oddíl s raketomety BM-21 Grad (БМ-21 „Град“) jeho munice byla nacházena zejména v lokalitách Olšina a Pětidolí. I když teoreticky nemělo k přeletům vypálených raket docházet, realita byla naprosto opačná. Přelety ( střelby probíhaly z Horní Krupé, nebo z Jezové) paradoxně způsobovalo odpadnutí brzdících kroužků, které měly raketomet ubrzdit do vzdálenosti 12 km, bez nich létaly až vzdálenosti 20 km.

A z čeho a čím konkrétně se z Horní krupé a Jezové střílelo? Především z komplexu 9K51 Grad, který využívá 122mm neřízené rakety M-21 vypouštěné z raketometu BM-21 se 40 hlavněmi na podvozku automobilu Ural-375D. Nejčastěji byly potom používány rakety М-210Ф (9М22У) o hmotnosti 56,5 kg, a 9М521 s odnímatelnou hlavicí.

Z pytotechnického hlediska můžeme tyto rakety ozančit za jeden z nejzákeřnějších kusů munice. Jakmile pyrotechnik objevil v zemi koncový stabilizátor s tryskami, bylo třeba celou délku, tedy minimálně dva metry, kopat velmi opatrně a při zjištění nevybuchlé hlavice přicházelo na řadu její zničení na místě. Přeprava této vysoce citlivé munice by byla velmi nebezpečná. Jen jedna hlavice totiž dokáže  svým výbuchem vytvořit zhruba 1650 střepin o hmotnosti 2,4g a 2280 kusů střepin o hmotnosti 2,9g.
Pro průzkum a zajištění raketových a dělostřeleckých systémů sloužil oddíl pěti obrněných vozidel PRP-3 Val (ПРП-3 «Вал» подвижный разведывательный пункт) mobilních průzkumných bodů. Tato průzkumná vozidla zajišťovala jak průzkum pevných a pohyblivých cílů na zemi, tak nízko letících cílů, za všech povětrnostních podmínek, od -40 do +40°C až do nadmořské výšky 3000 m. Speciální zařízení vozidel, jimiž byl oddíl vybaven, zahrnovalo radar pro detekci pohybu na pozemní cíle, laserový dálkoměrný periskop, gyrokompas a noční periskop pozorovacího zařízení.
 

149. samostatný protitankový dělostřelecký prapor Hvězdov – Kuřívody

O tomto praporu jsme se již zmiňovali v příspěvku Kuřívody, kam byl v počátku 80 let převelen. Dodejme tedy jen několik informací ke složení praporu.

Vedení praporu tvořili dva důstojníci a dva staršinové, štáb potom dva důstojníci a jeden civilní zaměstnanec. Protitanková dělostřelecká baterie byla vedena jedním důstojníkem a jedním seržantem. Baterie měla celkem dvě čety, každou vedenou jedním důstojníkem. Každou z čet tvořily tři skupiny obsluhy tvořené seržantem a čtyřmi vojíny. Četa měla ve výzbroji dva 100 mm kanony MT-12 Rapír a jeden pro noční střelbu s přístrojem АПН-6-40. 4 a radiostanici Р-168-0,5У, dále jeden ruční protitankový granátomet РПГ-7В2.

V pámci praporu byly k disporizi i tři víceúčelové tahače МТ-ЛБ. Četa tahačů se skládala z jednoho seržanta a čtyř vojínů řidičů, dále z jednoho pásového МТ-ЛБ a tří nákladních vozidel КамАЗ-5350.
 

52. gardový dělostřelecký pluk Hvězdov

Informace o tomto útvaru nejsou známy.

80. samostatný prapor oprav a reparace Hvězdov

Prapor sestával z pěti opravárenských rot. Dvě roty se zabývaly opravami tankové výzbroje a techniky, jedna rota byla vyčleněna na opravy ženijní techniky a spojařského materiálu. Jedna rota byla specializována pouze na výzbroj vojsk a poslední rota byla určena pro opravy automobilové techniky. Prapor měl ještě tři samostatné čety. První četa se zabývala speciálními pracemi, které zabezpečovaly raketovou techniku „TOČKA“, druhá četa se zabývala evakuačním zabezpečením, třetí četa měla za úkol materiálně technické zabezpečení praporu.

Nový Dvůr

Zdroj: Václav Bilický – http://www.expozice-ralsko.estranky.cz

1921 samostatný prapor radioelektronického boje

Na Hvězdově, v bývalé časti Nový Dvůr, sídlil útvar 63586. O tomto útvaru ovšem nexistují žádné bližší informace. Informace nemáme ani o tom, jak vypadal tento prostor těsně po odchodu vojsk v roce 1990. Má se za to, že objekty sloužily pro správu a ubytování vojsk cvičících na tankovém brodišti. Je například více než pravděpodobné, že některé útvary se sídlem ve Svébořicích přebývaly právě v Novém dvoře jako třeba spojaři.

PROFIL AUTORA
	Patrik Jambor Místopředseda spolku Fortifikaci se věnuji od roku 2008, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že hledat informace k těmto stavbám bylo obtížné a jejich stav se zhoršoval každým dnem. V roce 2013 jsem potkal stejně zapáleného kolegu. Výsledkem bylo založení sdružení HDF z.s. a prezentace naší práce na webu fortifikace.cz. V osobním životě podnikám v oboru IT, přesněji se věnuji výstavbě optických sítí na území hl. m. Prahy, včetně zajištění obsluhy technologií a poskytnutí technické podpory jejím uživatelům. Kontaktovat mě můžete na emailu: patrik.jambor(zavináč)fortifikace.cz
V článku jsme čerpali z následujících zdrojů, kterým patří i naše poděkování: Václav Bilický – www.expozice-ralsko.estranky.cz Laco Lahoda – www.podzemi-cma.cz Josef Kykal – www.zanikleralsko.cz
Pravopisná korekce článku: –

Komentáře

komentář(ů)