Střelnice 1
Dráha hlavní střelnice byla za první republiky 600 metrů dlouhá. Nejvíce se zde střílelo především z kulometů. Terče se nacházely za valy ve vzdálenosti 450m. Dodnes jsou valy stále zachované a jejich cihlová obezdívka stále odolává.
Foto: Prostory bývalé experimentální střelnice (fotografie jsou z roku 2014-2016)
V roce 1968 dochází ke zlomu, sovětská armáda již nemá pro tuto střelnici využití. Na části plochy tak buduje pomocné zemědělské hospodářství. K úplnému opuštění střelnice však nedošlo, v zadní části je zbudována nová střelnice, její dráhy jsou však dlouhé 50 a 100 metrů. V blízkosti této střelnice je zbudován i vodní zdroj.
Foto: Sověty zbudovaná střelnice (fotografie jsou z roku 2014-2016)
K úplnému zániku střelnice dochází až v roce 1991. Původní prvorepublikové budovy jsou zbourány a ze sovětských staveb zbývají už jen torza. Tolik ke konci kdysi slavné a moderní střelnice, kterou dnes již pohlcuje les.
Střelnice 2
Jednalo se o střelnici pro dlouhé ruční zbraně, zvláště pak odstřelovací pušky. Má výborné umístění v terénu, který tvoří zářez do kopce. Dráha střelnice je 300 metrů dlouhá. Střelnice byla využívána po celou dobu existence, tedy až do roku 1991. Podle upravené plochy je však zřejmě využívána občasně dodnes.
Foto: Patrik Jambor (fotografie jsou z roku 2014)
Střelnice 3
Tato střelnice je funkční dodnes, sídlí v ní totiž areál sportovní střelnice. Dráha střelnice je 30 metrů. Dříve byla střelnice využívána pro nácvik střelby z krátkých zbraní. Pro zájemce o střelbu uvádíme i odkaz na stránky střelnice: www.strelnicemilovice.com
Foto: Patrik Jambor (fotografie jsou z roku 2014)
Muniční sklady – 4
Západním směrem od Alexandrova se nacházely muniční sklady, které zásobovaly nejenom přilehlé střelnice, ale i posádky v Milovicích. Muniční sklady zde byly již dlouho před příchodem Sovětů. Okolo jednotlivých skladů byly kdysi mohutné valy. V areálu muničních skladů dnes sídlí Tankodrom Milovice, který zbylé budovy využívá jako garáže pro techniku.
| PROFIL AUTORA | |
 
|
Patrik Jambor
Místopředseda spolku Fortifikaci se věnuji od roku 2008, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že hledat informace k těmto stavbám bylo obtížné a jejich stav se zhoršoval každým dnem. V roce 2013 jsem potkal stejně zapáleného kolegu. Výsledkem bylo založení sdružení HDF z.s. a prezentace naší práce na webu fortifikace.cz.
V osobním životě podnikám v oboru IT, přesněji se věnuji výstavbě optických sítí na území hl. m. Prahy, včetně zajištění obsluhy technologií a poskytnutí technické podpory jejím uživatelům. Kontaktovat mě můžete na emailu: patrik.jambor(zavináč)fortifikace.cz |
|
V článku jsme čerpali z následujících zdrojů, kterým patří i naše poděkování:
Výpověď pamětníka, pana Kubeše |
|
| Pravopisná korekce článku: Jakub Bouček | |
