Vznik ubytovací části Božího Daru

Historii letiště jsme si již představili ve článku o letišti Boží Dar. Jeho obytná část byla zbudována až po příchodu sovětské armády. S výstavbou se začalo ihned po roce 1968. Bylo totiž nutné ubytovat sovětskou posádku, která obsluhovala celé milovické letiště, včetně rodinných příslušníků vojáků z povolání. Výstavbu zajišťoval takzvaný „strojbat“, tak se nazývaly stavební prapory. Konkrétně výstavbu na Božím Daru prováděl 1637. samostatný stavební prapor (p.p. 54396), který byl později přesunut do Ralska na letiště Hradčany a pak zase zpět do Milovic. Pamětníci z tohoto praporu vzpomínají na počáteční období, kdy nebyly k dispozici ubytovací kapacity a oni tak byli ubytováni ve stanech.

Jaká část byla k letišti přistavěna, si můžete prohlédnout v níže přiloženém snímku. Výstavba probíhala v sovětské režii, za účasti některých českých firem. Našli bychom zde kulturní dům, tělocvičnu, bazén, sauny, obchod, garáže, štáb, 2 spojovací uzly, sovětské památníky, teplárnu a především nespočet paneláků Kyjev.

Foto: Boží Dar v roce 1954 a 1991 (Zdroj: Mapy kontaminace Cenia a CMA)

Život na Božím Daru

Ideální sovětské městečko však mělo i své „mouchy“. Tak jako v Milovicích, i zde se jednalo o izolované území, Boží Dar a Milovice byly dvě samostatné posádky. Kdo chtěl projít bránou, musel mít povolení. Budovy neměly patřičná stavební povolení. Doménou paneláků Kyjev byla především odfláknutá elektroinstalace a množství dalších problémů, které soudruzi nedomysleli. V jednom bytě žily povětšinou dvě rodiny. Přes vyjmenované skutečnosti však stavby vydržely stát dlouhou dobu a to i přes jejich devastaci. Rodiny sovětských vojáků z povolání se v nich však cítily příjemně a dodnes na Boží Dar v dobrém vzpomínají.

Armádní budovy na Božím Daru

Městečko Boží Dar však nesloužilo pouze jako ubytovny pro posádku letiště. Nacházely se zde i armádní budovy. Mezi nejdůležitější budovu patří zajisté velitelství 131. smíšené letecké divize. V této budově se nacházel i spojovací uzel „Garus“. Spojovací uzly zde byly celkově dva, druhý se nacházel nad Božím Darem a nesl název „Gorna“. Součástí městečka byl také rozsáhlý autopark pro techniku, která obsluhovala letiště.

Po odchodu sovětů…

Tak jako na ostatních místech v Milovicích i městečko Boží Dar hlídala část strážního oddílu, který se celkově skládal z 320 vojáků a 20 psů. Tento oddíl, bohužel nejen že nebránil krádežím, ale sám se na nich aktivně podílel. Někteří jeho členové byli později odsouzeni.
Než však začala samotná privatizace, bylo předloženo mnoho návrhů, co s městečkem na Božím Daru podniknout. Dle očekávání, žádný nevyšel.
Ani privatizace však žádný úspěch nepřinesla. Prodej nemovitého majetku měla v Božím Daru na starost organizace Privium. Hlavním kritériem bylo prodat vše, za každou cenu. Bohužel řada objektů zůstala jen na papíře a ve slibech. Navíc se začaly vyskytovat problémy s tím, co má být na smlouvě uvedeno a co ne. Jednání se protahovala a z objektů se začaly stávat ruiny zarostlé džunglí. Výsledkem jsou 4 zrekonstruované paneláky, který rozprodal soukromý investor.
Následujících 19 let budovy na Božím Daru postupně chátraly. Toto opuštěné městečko se stalo rájem military nadšenců, fotografů a zlodějů. Pořádaly se zde velké airsoftové akce Mogadisho a Stalingrad, se stovkami až tisíci účastníků.
V roce 2014 započalo bourání objektů na Božím Daru a tím skončila i jeho mnohaletá existence. Naší snahou je zachovat jeho odkaz pro další generace.

PROFIL AUTORA
	Patrik Jambor Místopředseda spolku Fortifikaci se věnuji od roku 2008, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že hledat informace k těmto stavbám bylo obtížné a jejich stav se zhoršoval každým dnem. V roce 2013 jsem potkal stejně zapáleného kolegu. Výsledkem bylo založení sdružení HDF z.s. a prezentace naší práce na webu fortifikace.cz. V osobním životě podnikám v oboru IT, přesněji se věnuji výstavbě optických sítí na území hl. m. Prahy, včetně zajištění obsluhy technologií a poskytnutí technické podpory jejím uživatelům. Kontaktovat mě můžete na emailu: patrik.jambor(zavináč)fortifikace.cz
V článku jsme čerpali z následujících zdrojů, kterým patří i naše poděkování: Jan Pramen Laco Lahoda (CMA) – www.podzemi-cma.cz Mapy kontaminace Cenia Dobové fotografie vojáků z galerie sítě Odnoklassniki www.odnoklassniki.ru
Pravopisná korekce článku: Jakub Bouček

Komentáře

komentář(ů)