Vojenský výcvikový prostor Hradiště. Zabírá rozlohu víc než 33 tisíc hektarů. I když samotný vojenský prostor vznikl už na začátku padesátých let dvacátého století, konkrétně v roce 1953, asi nejzajímavější objekt nacházející se na jeho území byl vystavěn, podle některých informací již v sedmdesátých, podle jiných až na začátku osmdesátých let.
Byť přesné datum vzniku tedy není známo, vystavěli příslušníci Sovětské armády, na jižním okraji prostoru komplex kasáren a především rozsáhlý podzemní objekt. Toto zodolněné velitelské stanoviště melo sloužit jako záložní velitelství Střední skupiny vojsky, respektive jako velitelské stanoviště 22. armády. Ta měla být podle dostupných informací vytvořena v případě mobilizace. Celý podzemní objekt byl v podzemních plánech označen jako „Objekt 605“. Volací znak podzemního objektu zněl: JASYR.
Komplex velitelského stanoviště byl velmi přísně utajován. Už jeho samotnou stavbu provázelo přísné utajení. Komplex byl stavěn z povrchu tak, že byl původní vrchol kopce snížen, na vzniklé ploše byl vystavěn objekt a stavba byla zahrnuta zeminou. Z povrchu byl objekt maskován jako muniční sklad. Na dobových fotografiích lze spatřit všudypřítomné miny na paletách. Tyto miny však byly pouze cvičné. Ostrahu areálu zajišťoval útvar s číslem polní pošty 41601.
Vlastní podzemní objekt byl sestaven z unifikovaných prefabrikátů typu USB, SBK a Granit. Jde o prefabrikáty, které byly běžně používány k výstavbě menších zodolněných úkrytů. Objekt Jasyr je tedy vlastně jakousi velkou skládačkou.
Celý areál byl rozdělen na dvě části. Na kasárenský areál a na samotný podzemní objekt. Na vrcholu protějšího kopce potom byly umístěny komunikační antény toposférického a kosmického spojení. Ty sloužily k napojení podzemního objektu na standardní armádní komunikační kanály. Dnes jsou po nich vidět pouze zbytky v podobě patek antén.
I když byl samotný podzemní objekt umístěn pouhých 230 metrů od kraje vojenského prostoru, přístup jakýchkoli nepovolaných osob byl vyloučen. Ještě dnes můžeme na stáních kopce najít zbytky oplocení. Na hlavní přístupové cestě nechyběla vrátnice, opatřená neprůhlednými plechovými vraty. Druhá vrátnice byla umístěna na cestě odbočující k podzemnímu objektu.
Po tom všem dnes zbývá pouze špatně čitelný nápis STOP na hlavní přístupové silnici. Už na první pohled je patrné, že toto velitelské stanoviště rozhodně nebylo nějakým obyčejným krytem pro případ válečného konfliktu. Šlo o tak zvaně živý objekt se stálou obsluhou, která by byla v případě bojové pohotovosti navýšena.
Dokumentární film
Fotogalerie: Podzemní objekt Velký Hlavákov (Jasyr)
Foto: Patrik Jambor (fotografie jsou z roku 2014)
