Zobrazuji 21 ze 25 z celkem 30 položek
Sekce | Ralsko RSS odběr této sekce

Ralsko – Kuřívody – 27. gardový samostatný prapor spojení

FOTOGALERIE UVNITŘ – 27. samostatný prapor spojení v Kuřívodech byl utajovanou posádkou. Prapor měl svůj základní uzel v podzemí, v místech autodromu. Byl maskován krytým parkovištěm vozidel. Tímto uzlem procházel mezinárodní telefonní kabel do NDR. Rota radiového spojení zajišťovala chod posádek a spojení s 18. gardovou motostřeleckou divizí. Podzemní pracoviště útvaru je dnes již historií,  Celý příspvěvek…

0

Ralsko – Kuřívody – tankodrom

Tankodrom v Kuřívodech sloužil pro výcvik řidičů a ostatních členů posádky v řízení tanků a bojových vozidel pěchoty. Kromě téměř 200 ha plochy měl i vlastní řídící věž, kolem které vedla cesta na jednu z největších skládek vojenského odpadu.       Foto: věž tankodromu Zdroj: Václav Bilický – http://www.expozice-ralsko.estranky.cz   Fotogalerie: tankodrom Kuřívody Foto:  Celý příspvěvek…

0

Ralsko – Kuřívody – autodrom a 149. samostatný protitankový dělostřelecký oddíl Kuřívody

149. samostatný protitankový dělostřelecký oddíl Kuřívody byl dislokován v prostoru bývalého kuřívodského hřbitova a jeho okolí s obsazením 210 vojáků a 70 rodinných příslušníků. Ti, z počátku dislokace,  obývali tak zvané finské domky, které byly vybudovány jako první ubytovací komplex pro rodiny důstojníků. Park techniky zabíral podstatnou část protoru, ve kterém dnes najdeme kuřívodský kulturní  Celý příspvěvek…

0

Ralsko – Kuřívody – muniční sklad Na Chmelnici

HISTORICKÉ FOTOGRAFIE UVNITŘ – Muniční sklad „Na Vinici“ byl rozlohou i počtem skladované munice největším muničním skladem v Kuřívodech. Sklad spadal pod 898. prapor technického a materiálního zabezpečení. V šesti ovalovaných halách byly uloženy stovky tun dělostřelecké, pěchotní a ženijní munice, včetně trhavin. V dalších šesti ovalovaných skladištních kontejnerech byla připravena, k okamžitému výdeji, munice  Celý příspvěvek…

0

Ralsko – Kuřívody – historie obce a seznam posádek

Sídelní celek byl založen na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař. První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu. Původní název města ve 14. století vymizel  Celý příspvěvek…

0
background