Velkokapacitní úkryty CO na Černém Mostě

V roce 1983 dochází k prudkému ochlazení vztahů mezi východem a západem. Důvody jsou hned dva. Ideologický souboj v souvislosti se vznikem polského hnutí solidarita a vojenský. Spojené státy totiž v západní Evropě rozmisťují rakety středního doletu, na což reaguje Sovětský svaz stejným krokem a umisťuje rakety středního doletu na území svých satelitů. Po relativně klidnějších sedmdesátých letech se tak opět stává otázka, kam ukrýt obyvatelstvo v případě válečného konfliktu, o něco palčivější. V bývalém Československu je jedním ze vzorových příkladů válečné fobie, která ovlivnila výstavbu konce osmdesátých let, pražské sídliště Černý Most.
 

Výstavba

Výstavba tohoto sídliště je rozdělena na dvě etapy. Z hlediska budování úkrytových prostorů je pro nás zajímavá druhá etapa, která proběhla mezi lety 1985 – 1992. Krom 7 270 bytů totiž bylo v jejím rámci vystavěno také 5 velkokapacitních úkrytů s celkovou kapacitou 11 900 ukrývaných. Veškeré kryty na Černém Mostě jsou IV. třídy odolnosti, měly by tedy odolat přetlaku v čele rázové vlny 0,1MPa. IV třída odolnosti byla vybrána nejen z finančních důvodů. Podle obecných pravidel pro výstavbu úkrytů byly objekty této kategorie pro ukrytí obyvatelstva považovány za dostatečně odolné. Navíc se počítalo s tím, že trosky budovy nad úkrytem by vlastně samotný úkryt zodolnily. Nespornou výhodou velkokapacitních úkrytů CO je jejich vybavenost, navíc poskytují větší stupeň kolektivní ochrany, než je tomu u melokapacitních a běžných úkrytů CO.

Od 70. let se stále častěji objevují dvouúčelové úkryty, které v době míru slouží třeba jako garáže, sklady nebo kina. Tato koncepce se nevyhnula ani úkrytům na Černém Mostě a funguje dodnes. Je to efektivní způsob, jak zaplatit údržbu úkrytu a zároveň využít prostor ke službám pro obyvatelstvo.
 

Úkryt CO „Kpt. Stránského“ EČ: 1140129

GPS souřadnice: 50.1025408N, 14.5794603E
Úkryt je situován přímo pod panelovými domy, dokonce je s jedním z domů spojen i výtahem. Úkryt má kapacitu 2 600 ukrývaných osob. Jako dvouúčelový objekt byl po své dostavbě využit jako sklad vyřazených bankovek ČNB. Možná z toho důvodu zde nalezneme naddimenzovanou klimatizaci, celkově zde jsou 3 klimatizační jednotky. V současné době je úkrytová část pronajímána jako garážová stání.


Plán úkrytu Kpt. Stránského

Mějme na paměti, že se jedná o jeden z mála úkrytů, které byly dokončené po roce 1989. Ačkoliv jsou některé prvky zastaralé, reálně se jedná o jeden z nejmoderněji vybavených úkrytů CO, ve kterém byste mohli přežít až 72 hodin.

Foto: Úkryt CO Kpt. Stránského (Foto: Patrik Jambor)

Kromě zmíněné klimatizace Janka Radotín zde nechybí ani výkonné filtroventilační zařízení, místnost pro tlakové lahve a nebo 60kW diesel agregát ČKD. Samozřejmostí je i sociální vybavení. Jídlo a pitnou vodu byste ovšem i v tomto případě museli mít vlastní.

Nedílnou součástí úkrytu je i montážní šachta, kterou se do úkrytu dostávaly nadrozměrné součásti zdejších technologií. Právě montážní šachta však dovoluje i ono zmíněné dvouúčelové využití objektu, kterým jsou v současnosti podzemní garáže.
 

Úkryt CO „Generála Janouška“ EČ: 1140127

GPS souřadnice: 50.1032700N, 14.5652500E
Nepsané pravidlo říká, že na děti se bomby přece neshazují a tak tento úkryt najdete přímo pod mateřskou školkou. Kulaté výdechy ventilace v okolí školky, které upoutají na první pohled, ovšem nepatří k úkrytu, ale pražským kolektorům, které s bunkrem sousedí. Kapacita úkrytu je 1 300 ukrývaných osob a tak by zřejmě sloužil jak pro potřeby školky, tak nedaleké základní školy. K základní škole je situován i jeden ze vchodů. Za mírového stavu úkryt dlouhá léta sloužil jako sklad CO. Našli bychom zde plynové masky, dětské vaky a další materiál pro potřeby CO. Sklad už je dnes historií a tak je část prostorů úkrytu pronajímána.

no images were found


Foto: Úkryt CO Generála Janouška (Foto: Patrik Jambor)

Zázemí v bunkru je téměř identické, jako v úkrytu „Kapitána Stránského“. Opět zde nalezneme sociální zařízení, filtroventilaci, místnost tlakových lahví, diesel agregát ČKD o výkonu 58,4kW nebo jednotku klimatizace Janka Radotín. Klimatizační jednotka může mít jak funkci ohřevu, tak funkci chlazení. V praxi se spíše využívá chlazení, protože velký počet lidí v malém prostoru generuje hodně tepla.
 

Aktivace úkrytů

K aktivaci úkrytu CO je samozřejmě potřeba delšího času. Kryty by byly uvedeny v pohotovost postupně, jakmile by se začala zostřovat mezinárodní situace. Reálně však neexistují žádné předpisy, které by takové termíny specifikovaly. Podle současného stavu úkrytů by se jednalo o přípravy v rámci týdnů. V případě ochranného systému metra se však může jednat o měsíce, až rok. Nezbývá tak než jen doufat, že by úkryty byly připraveny včas či spíš, že taková aktivace nebude nikdy zapotřebí.

Celkově je v Praze 777 stálých, tlakově odolných úkrytů. Z toho 234 krytů vlastní magistrát, o zbylé bunkry se město stará na základě věcných břemen vyplývajících z kupních smluv v rámci někdejší privatizace. V legislativě však není žádný zákon, který by nařizoval soukromým vlastníkům, aby k těmto úkrytům umožnily přístup a proto u nich neexistuje žádná garance, že se do takového úkrytu dostanete.

Nejasná je i situace ohledně úkrytového družstva. O správu údržbu úkrytů se stará SSHMP, ta má však pouze omezené finance a tím pádem i lidské zdroje. Reálně je situace taková, že každý správce úkrytu spravuje až několik desítek úkrytů najednou. V případě aktivace úkrytu, by zde měl být přítomen 1 velitel objektu, obsluha filtroventilace, zdravotnický personál a požární družstvo. Celkové složení úkrytového društva by se lišilo podle velikosti úkrytu. Zůstává tak otázkou, zda by se v době krize podařilo objekty personálně zajistit kvalifikovanou obsluhou. Jistý je pouze fakt, že kdyby konflikt vypukl nečekaně, zcela jistě by přežití záleželo pouze na Vás.
 

Dokumentární video




Nezobrazí-li se Vám video správně, můžete využít alternativní odkaz zde:
https://www.stream.cz/prisne-utajovana-mista/10006883-podzemni-mesto

 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Fotograf, badatel

Fortifikaci se věnuji od roku 2007, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že sehnat informace k tomuto tématu bylo obtížné a stav budov v bývalých vojenských prostorech se zhoršoval každým dnem. Mým cílem se tak krom dokumentace stalo i bádání po informacích, které souvisí se vznikem/zánikem vojenských prostorů, staveb, ale i stavební činností obou armád mezi lety 1968 – 1989. Sekundárně se však věnuji i poválečnému období a situaci v 90. letech 20. století.

Kontaktovat mě můžete na emailu: jambor(zavináč)vojenske-prostory.cz
V článku jsem čerpal z následujících zdrojů, kterým patří i mé poděkování:

SSHMP
Milan Charamza
Luboš Dokulil
Wikipedia

 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , ,

background