Ralsko – Vrchbělá

Vrchbělá je v současnosti část města Bělá pod Bezdězem, které se nachází na samém okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko. Historie Vrchbělé sahá až do 14. století. Ještě před více jak 100 lety bychom zde místo střelnice a fragmentů po sovětské armádě, našli spíše původní obyvatele, kteří byli převážně německé národnosti. Obec byla připojena k vojenskému prostoru v roce 1952, což obnášelo vysídlení obyvatel.
 

Vznik cvičiště Vrchbělá

Krajinu okolo obce Vrchbělá tvořila rozsáhlá pole mezi lesními masivy. Právě tato pole byla již v roce 1953 využita pro vznik tankové střelnice, která byla určena pro střelbu z děl plné ráže. Dále byla ve Vrchbělé vytvořena velká základna techniky. Československá armáda využívala Vrchbělou ve velké míře. Střelby probíhaly jak ve dne, tak v noci. Příjezdová cesta ke střelnici byla tvořena dlážděnou cestou od nádraží z Bělé. Využity byly i původní domy Vesnice Vrchbělá, které sloužily jako ubytovací jednotky pro důstojníky.

no images were found


1953 – Střelnice s detailem stanového městečka a stání techniky (Zdroj: Mapy kontaminace Cenia)
 

Mimoňské učební centrum

Sovětská armáda začala po roce 1968 budovat ve Vrchbělé moderní výcvikové centrum, které sahalo až do Kuřívod. Důvodem k výběru lokality byla členitost a různorodost terénu. Cílem bylo vytvoření moderního výcvikového polygonu, který by plnil potřeby výcviku nejenom sovětské strany, ale i dalších armád Varšavské smlouvy, včetně československé armády. Sověti tento polygon nazývali jako „Mimon’skiy Uchebnyy Tsentr“.

no images were found


Budovy střelnice v roce 1993, řízení terčů (autoři uvedeni pod fotkou)
 
Vodní tok potoka Bělé a soustava rybníků umožňovaly vznik trenažerů pro brodění techniky a stavbu mostů. Hluboké a členité lesy posloužily tankodromu, který částečně využíval i historických kupeckých stezek, například Mělnické nebo Mariánské. Lesy dále posloužily jako prostor pro nácvik budování cvičných polních postavení a štábů. Ještě dodnes jsou lesy okolo Bělé poseté zákopy, okopy a propadlými úkryty.

no images were found


Stavba pontonu v Bělé (Zdroj: www.odnoklassniki.ru)
 

Střelnice

Střelnice byla po příchodu sovětů rozšířena a modernizována. V té době se však dá hovořit o technologické špičce. Vnitřní palposty střelnice byly vybaveny speciálním zařízením, které sloužilo obrněným vozidlům pro simulaci střelby za jízdy, tzv. houpačkou. Pojezdové dráhy pro terče byly tvořeny úzkokolejnou dráhou. Silové a telefonní kabely v prostoru střelnice měly speciální pancéřový oplet, který zamezoval prostřelení.

no images were found


Generálská pozorovatelna, houpačky a úzkokolejná dráha (Zdroj: www.odnoklassniki.ru)
 
V jedné z budov se nacházel kanón tanku T-72, který sloužil výcviku nabíjení. Další objekt, tentokrát na kraji střelnice, byl trenažér taktiky tankového útoku a obrany, kde byly makety tanků ovládané elektricky na vodičích v modelované krajině.

Na střelnici však nestřílely pouze tanky. Vystřídalo se zde velké množství hlavňových systémů. Při použití granátů s raketovým pohonem mohla být dostřelová vzdálenost až 22 km. Aby nedošlo při střelbách na kratší vzdálenosti k přestřelům, používala se praktická zábrana. Zábranou byla trubková hrazda, která znemožňovala zvednout kanón nad určitou úroveň.

no images were found


Palposty na střelnici Vrchbělá (Zdroj: www.odnoklassniki.ru a Václav Bilický)
 
Celková délka střelnice byla cca 4km. Ovšem hovoříme o vzdálenosti včetně dvou protipožárních pásů. Pojezdové rampy pro terče se nacházely ve vzdálenosti cca 700m – 1 800m. Protipožární pásy tvořily nezbytné ochranné pásmo střelnice. Díky explozím na dopadových plochách zde docházelo často k požárům. Spodní protipožární pásy měly délku 30 a 20m, boční pás pouze 15m. Údržba protipožárních pásů probíhala jednoduchým způsobem, stačilo je pravidelně rozjíždět pásovou technikou.

no images were found


Protipožární pásy střelnice Vrchbělá + tankodrom (autoři uvedeni pod fotkou)
 
Právě požáry nebyly na vrchbělské střelnici ničím zvláštním, hořelo zde velmi často. V zadní části střelnice dokonce vzniklo apokalyptické území, které se nazývá Sychý nebo také Spálený les. Název přesně popisuje charakter tohoto lesa. Krátery, rozstřílená a ohořelá torza stromů, nevybuchlá munice v doutnajícím popelu…

no images were found


Spálený nebo také Suchý les (autoři uvedeni pod fotkou)
 

Zázemí a administrativní část

Jižní a severní část Vrchbělé sloužila jako zázemí celého polygonu. Obsluhu zajišťovaly vybrané útvary SA, které zde sídlily. Jejich výčet je možno nalézt v tabulce níže. Útvary zde kompletně zařízené, mohli bychom zde najít třeba kotelnu, klub, ubikace mužstva, učebny, štáby, autoparky, ale i obchod, saunu nebo bazén. Pro ubytování důstojníků a jejich rodiny byly využity taktéž domy z původní obce.

no images were found


1998 – Letecký snímek oblasti (Zdroj: Národní geoportál INSPIRE)
 

Český název Ruské označení Číslo polní pošty
563. samostatný ženijní prapor (dříve pontonový mostní) 563 оисб 15207
436. divizní školní centrum ženijních vojsk “Rozetka” 436 ДУЦ “Розетка” 02954
Výcvikové centrum 15. gardové tankové divize Уч.центр 15. гв.тд 58539
278. gardový motostřelecký pluk 18. gardové motostřelecké divize 278 гв. Мсп 61026
275. gardový motostřelecký pluk houfnice Vrchbělá 275-й гвардейский мотострелковый полк 35057

 
Samozřejmě, nikde nechyběla dobová výzdoba. Památníky, cedule a nápisy zde byly prakticky na každém kroku. Jednalo se o moderní výcvikové centrum, které si zasluhovalo patřičnou výzdobu.

no images were found


Dobová výzdoba (Zdroj: www.odnoklassniki.ru)
 
V 80. letech bychom v jižní části obce mohli nalézt 275. gardový motostřelecký pluk houfnice Vrchbělá nebo 563. samostatný ponton – mostový prapor.

Fotografie z jižní části městečka (Zdroj: www.odnoklassniki.ru)
 
Severní část obce obývali především ženisté, konkrétně se jednalo o 436. divizní školní centrum ženijních vojsk Vrchbělá „ROZETKA“, tento útvar měl v boční části střelnice své cvičné minové pole. V nejsevernějším cípu obce se nacházel také mohutný autopark.

no images were found


Fotografie ze severní části městečka (Zdroj: www.odnoklassniki.ru)
 

Současnost

Osud Vrchbělé byl zpečetěn v roce 2010, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě sportovně rekreačního areálu Vrchbělá. Většina staveb se vlivem krádeží nacházela v katastrofálním stavu a hrozilo jejich zřícení. V roce 2012 se začalo s bouráním. Nutno podotknout, že ani výstavba sportovně rekreačního areálu se neobešla bez potíží, především z důvodu zapojení bývalého ministra zdravotnictví (pana Ratha) do projektu. Zázemí střelnice je dnes zbouráno kompletně, někde již dokonce stojí nové budovy. V místě, kde sídlilo školící centrum ženistu, se dnes nachází automobilový okruh s několika dráhami. Jediným pozůstatkem jsou tak bunkry na střelnici, dopadové plochy, polámané stromy a spousty sovětského nepořádku.


Stav střelnice v roce 2008 (Autor: Patrik Jambor)
 

Video z roku 2008


Autor: Jakub Bouček

 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Fotograf, badatel

Fortifikaci se věnuji od roku 2007, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že sehnat informace k tomuto tématu bylo obtížné a stav budov v bývalých vojenských prostorech se zhoršoval každým dnem. Mým cílem se tak krom dokumentace stalo i bádání po informacích, které souvisí se vznikem/zánikem vojenských prostorů, staveb, ale i stavební činností obou armád mezi lety 1968 – 1989. Sekundárně se však věnuji i poválečnému období a situaci v 90. letech 20. století.

Kontaktovat mě můžete na emailu: jambor(zavináč)vojenske-prostory.cz
V článku jsem čerpal z následujících zdrojů, kterým patří i mé poděkování:

Dobové fotografie ze sociální sítě www.odnoklassniki.ru
Pavel Munzar – Vojenské lesy a statky
Laco Lahoda (CMA) – www.podzemi-cma.cz
Václav Bilický – www.expozice-ralsko.estranky.cz
Mapy kontaminace Cenia
Národní geoportál INSPIRE)
Jakub Bouček

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: ,

background