Ralsko – Bělá pod Bezdězem – seznam posádek

Obec Vrchbělá byla jako jedna z mnoha obcí zařazena do VVP Mimoň. Důvodem byl charakter krajiny. Tu tvořila rozsáhlá pole mezi lesními masivy. Právě tato pole tak byla již v roce 1953 proměněna na tankovou střelnici a ve Vrchbělé byla vytvořena velká základna techniky. Sovětská armáda převzala po roce 1968 Vrchbělou jako celek a to nejen pro výstavbu moderní tankové střelnice, ale také pro dislokování ženijního silničního a mostového vojska. Důvodem byl opět vhodný terén, konrétně Vrchbělský rybník, respektive soustava rybníků na počátku toku říčky Bělé, který sloužil jako vodní zdolávací překážka pro výstavbu mostních zařízení a plavby speciálních vozidel a člunů. V celé vodní soustavě byl ještě jeden rybník, rybník U hájovny. Zde sídlili se svými rodinami velitelé útvarů a rybník používali jak k rekreaci, tak k rybolovu za použití munice a výbušnin.
 

Fotogalerie: Vrchbělá


Zdroj: Václav Bilický – http://www.expozice-ralsko.estranky.cz

Foto: Laco Lahoda – www.podzemi-cma.cz
 

563. samostatný ponton – mostový prapor a silniční rota téhož praporu Vrchbělá

V rámci Centrální skupiny vojsk byly v její podřízenosti dislokovány dva prapory: 1257 opomb (Olomouc) a 563 oisb (Vrchbělá). Po vstupu vojsk do Československa se 1257 oisb stal 1257 opomb a 563 opomb se zreformoval na 563 oisb.
Prapor byl dislokován v původním tankovém tábořišti ČSLA a byl vybaven standardními pontonovými mostovkami PMP loženými na 38 nákladních automobilech KRAZ 255V, čluny BMK-T, plovoucími dopravníky PTS-10 a také pásovými samohybnými prámy GSP. „Vzpomínám si,“ uvádí autor textu Václav Bilický, „že v Horních Počáplech vytvořil ženijní pontonový mostní prapor přes řeku Labe most ve dne za 13 minut a 42 sek, v noci pak za 29 min. 54 sekund
Tento komplet se používal k přemostění řek o šíři do 390 m nebo ponton sloužil jako přepravní plavidlo. K tomu sloužily mostní čluny, kterých bylo v sestavě 12, a pro nájezd sloužily 4 pontony upravené k nájezdu v nesoudržném podloží břehů. Praxe byla taková, že automobil KRAS 255V nacouval na břeh řeky, v místě, kde byla hloubka nejméně jeden metr, a spustil ponton na hladinu. Ten se zde automaticky rozložil.
 

436. divizní školní centrum ženijních vojsk Vrchbělá „ROZETKA“

Výcvikové centrum ženistů vč. 02954, bylo v 80 letech přeloženo z Jezové na Vrchbělou. Tento útvar se stal jedním z největších pyrotechnických znečišťovatelů v jižní části prostoru. Cvičné miny poničené výcvikem se nelikvidovaly, ale po skončení výcviku byly zakopány na různá místa v různých počtech a bez rozdílů v rozlišení. Tato jednotka byla poslední, která opustila z nádraží Bezděz VVP Mimoň. Podílela se na „úklidu“ a byla vedena majorem Matkovským.
 

Výcvikové centrum 15. gardové tankové divize Vrchbělá

Střelnice Vrchbělá byla jednou z nejlépe vybavených střelnic ve VVP Mimoň. Střílelo se zde s tanky T-55, T-62, T- 64 a T-72. Speciální objekty s houpačkami sloužily pro simulaci střelby za jízdy.
Byla zde postavena i zvláštní budova, kde byl instalován kanón tanku T-72, pro výcvik nabíjení. V krajním objetu byl taktéž trenažér taktiky tankového útoku a obrany, kde byly makety tanků ovládané elektricky na vodičích v modelované krajině. Hračka jak pro vojska, tak pro důstojníky a jejich děti.
Na této střelnici se vystřídaly stovky tanků, jak sovětské, československé, tak i ostatních armád Varšavské smlouvy. Samozřejmě, že zde nestřílely jen tanky, ale také jiná vozidla s hlavňovými systémy.
 

278. gardový motostřelecký pluk 18. gardové motostřelecké divize Vrchbělá

Tento pluk měl protiletadlový oddíl značen в/ч 61026Д, dvě minometné baterie a tankový prapor. Útvar byl od roku 1979 přemístěn do Zákup.
 

275. gardový motostřelecký pluk houfnice Vrchbělá

Pluk sídlil ve spodní části Vrchbělé, vedle výcvikového střediska ženistů. Výzbroj baterií byla 122 mm houfnice Gvozdika 2S1
Dostřel houfnice s tříštivotrhavou municí byl 15300 m. Při použití granátů s raketovým pohonem mohla být dostřelová vzdálenost až 22 km. Aby nedošlo při střelbách na kratší vzdálenosti k přestřelům, používala se praktická zábrana. Zábranou byla trubková hrazda, která znemožňovala zvednout kanón nad určitou úroveň.
V tomto útvaru byly i tanky T-64 a T-72, které sloužily výcviku ve střelbě na vrchbělské střelnici.
 

Umístění objektů na mapě:

[codepeople-post-map]
 
Použité zdroje a poděkování:
Václav Bilický – www.expozice-ralsko.estranky.cz
Laco Lahoda – www.podzemi-cma.cz
 


 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: ,

background