Milovice – produktovod | vojenske-prostory.cz

Milovice – produktovod

Stále se zvyšující letecký provoz na vojenském letišti Boží Dar, ale i záměr mít k dispozici nejmodernější letiště, stál v první polovině 60. let za rozhodnutím vybudovat účinnější systém zásobování leteckým palivem. Dosavadní systém zásobování z velkoskladu v Milovicích totiž přestal dostačovat. Došlo tedy ke zbudování systému produktovodu, který byl uložen v hloubce 1 – 1,5m pod povrchem. V jeho trase se nacházely dva velkosklady paliva.
 

Vše začínalo v Čachovicích

GPS: 50.2667833N, 14.9487950E
Systém měl svůj začátek v Čachovicích, kde se na ploše 0,6ha nacházelo stáčiště leteckého petroleje. Pro tento účel zde byla vybudována železniční vlečka a stáčení tak probíhalo přímo z cisternových vagónů. Odtud, za pomoci výkonných čerpadel, putoval letecký benzín první větví do zásobníků poblíž Všejan, později i druhou větví do velkoskladu v Lipníku. Umístění systému na východní okraj VVP nebylo náhodné, jednalo se o strategické rozhodnutí, které by ochránilo sklady PHM v případě bombardování. V roce 2010 byl celý areál stáčiště PHM srovnán se zemí a odstraněny veškeré zbytky technologií.


Foto: Historické letecké snímky důležitých míst produktovodu (Zdroj: Národní geoportál INSPIRE )
 

Nádrž Všejany

GPS: 50.2536211N, 14.9363389E
Sklady v Lipníku, tak i Všejanech byly ukryty za okrajem lesa. Nádrž ve Všejanech byla situována ve svahu. To umožnilo, aby z ní byl letecký benzín distribuován samospádem do jednotlivých výdejních míst na letišti Boží Dar. Od Všejanského skladu vedla souběžně dvě potrubí, která se rozdělovala severovýchodně od letiště Boží Dar. Jedna větev pokračovala na stáčiště přímo na letišti, druhá vedla podél všech čtyř palivových bunkrů až na severozápadní okraj dráhy letiště. Zde bylo potrubí ukončeno. Na původní stáčiště u východních i západních palivových bunkrů byla napojena i druhá trasa.


Foto: Velkoslad LPH Všejany (Patrik Jambor – fotografie jsou z let 2010-2015)
 

Centrální skladiště Lipník

GPS: 50.2702533N, 14.9352661E
Lipnický sklad plnil funkci centrálního skladu. V jeho areálu bychom našli množství podzemních i nadzemních nádrží, například 1x velkokapacitní nádrž o objemu 2 000 000 m3 či nádrže 1x 2500m3, 68 x 60m3, 3x 100m3. Tento velkosklad ale od samotného počátku provázely problémy takového rázu, že Československá lidová armáda odmítla velkosklad převzít. K uvedení do provozu tak došlo až za pobytu sovětské armády, v průběhu 70. let, kdy byly provedeny zásadní technologické úpravy. I tak zde ale docházelo k opakovaným technologickým problémům a například netěsnosti byly prakticky na denním pořádku.


Foto: Velkoslad LPH Lipník (Patrik Jambor – fotografie jsou z roku 2016)
 

Zánik produktovodu

Protože letiště Boží Dar nebylo po odsunu sovětských nadále využíváno, došlo i k zániku produktovodu. Letecký benzín v něm ovšem zůstal a díky netěsnostem došlo k jeho postupnému unikání do okolí. Stejný osud potkal i některé nádrže. Zatím co nádrže na LPH o menší kapacitě ve skladu Lipník z velké čísti odstranila už odcházející Sovětská armáda, velkokapacitní nádrže zůstaly.


Foto: Jeden z bunkrů na LPH (Patrik Jambor – fotografie jsou z roku 2016)

Foto: Jeden z bunkrů na LPH (stejný objekt ve VVP Ralsko) (Foto: Laco Lahoda (CMA) – www.podzemi-cma.cz)
 

Havárie a kontaminace

Menší i větší havárie provázely milovický produktovod od zahájení provozu. Stal se tak největší ekologickou zátěží v celých Milovicích a okolí. Asi největším problémem však byla netěsnost celého systému. Sověti na ekologii v žádném případě nedbali a tak nebylo nic neobvyklého, když netěsné místo pouze obložili drny a považovali je za opravené. Postupně ale začala kontaminace zasahovat i mimo vojenský prostor. Mezi nejzasaženější patřila obec Všejany, kde ropné látky kontaminovaly studny s pitnou vodou. V roce 1984 byl proto na náklady armády vybudován vodovod, který zajistil pitnou vodu pro obyvatele obce. Následky kontaminace se podařilo dostat pod kontrolu až v roce 2014.

Svůj podíl na kontaminaci má i české obyvatelstvo. Při odchodu sovětské armády byla většina objektů zdevastována. Došlo ke krádežím technologických zařízení nezakonzervovaného produktovodu, při kterých docházelo k nezanedbatelným únikům LPH do přírodního prostředí.
 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Fotograf, badatel

Fortifikaci se věnuji od roku 2007, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že sehnat informace k tomuto tématu bylo obtížné a stav budov v bývalých vojenských prostorech se zhoršoval každým dnem. Mým cílem se tak krom dokumentace stalo i bádání po informacích, které souvisí se vznikem/zánikem vojenských prostorů, staveb, ale i stavební činností obou armád mezi lety 1968 – 1989. Sekundárně se však věnuji i poválečnému období a situaci v 90. letech 20. století.

Kontaktovat mě můžete na emailu: jambor(zavináč)vojenske-prostory.cz
V článku jsem čerpal z následujících zdrojů, kterým patří i mé poděkování:

Systém evidence kontaminovaných míst – www.sekm.cz
Laco Lahoda (CMA) – www.podzemi-cma.cz

 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , , , , ,

background