Brdy – dělostřelecká střelnice – Jordán

Vrcholek na Jordánu leží jihozápadně od oblasti, která je označována za cílovou dopadovou plochu. Opět bychom tak mohli mluvit o paradoxu, kdy místo převzalo ne zrovna přesný název, stejně tomu je například u objektu Javor – 52 v Ralsku, který je v mapách označován jako objekt Jezová, přestože Jezová hora leží jinde. Ale nyní zpět k Jordánu. Geograficky se dopadová plocha Jordán rozkládá na jižním a jihozápadním svahu kopce Houpák, východním svahu kopce Dlouhý vrch, z menší části však i na severním svahu kopce Jordán. Pojďme si ale probrat nejdříve obecnou historii vzniku dopadové plochy.
 

O dopadových plochách v Brdech obecně…

Abychom pochopili záměr vzniku dělostřelecké střelnice v Brdech, musíme si nastínit, co celé situaci předcházelo. Během první světové války dochází k celkovému rozvoji dělostřelectva, který plynule pokračuje i po jejím skončení. Tehdejší děla disponují dostřelem i přes 20km. Problém je však v tom, že nejbližší střelnice vhodná pro nácvik střelby v těchto vzdálenostech, se nachází až na Slovensku, v lokalitě Malacky. Náklady na přesun dělostřeleckých posádek jsou značné. Při zřízení nové dělostřelecké střelnice je proto brán velký zřetel i na úsporu nákladů.

Ministerstvo národní obrany tedy na počátku 20. let minulého století začalo s hledáním míst, které by byly vhodné pro tento druh střelby. Jako nejideálnější se jevily právě Brdy. Původním záměrem bylo zbudování 23km dlouhé a 500m široké střelnice, což by obnášelo i drastické odlesnění oblasti. Tento záměr však narazil u veřejnosti, která se svým protestem uspěla.

V únoru 1926 padl konečný verdikt a jako nejvhodnější lokalita pro umístění „dělostřelecké střelnice“ byly vybrány Brdy. Oproti zbudování mohutného pásu střelnice se však muselo přistoupit k alternativnímu plánu. Co se odlesnění týče, bylo rozhodnuto o zbudování 3 samostatných dopadových ploch, každé o výměře 450ha. Jejich umístění bylo na svazích kopců Jordán, Brda, Tok. Ačkoliv mluvíme o dopadových plochách odděleně, všechny tři jsou součástí jednoho celku, který se nazývá „Dělostřelecká střelnice“.


Umístění cílových dopadových ve středních Brdech (Zdroj: Mapy.cz)

Výstavba dopadových ploch

Dalším krokem bylo odlesnění ploch, ty byly odlesňovány postupně během let 1929 – 1931. Konkrétně na Jordánu byla zbudovaná i úzkokolejná vlečka, touto vlečkou se přepravovala kulatina až k hájovně na Okrouhlíku. Práce na odlesnění zde trvaly až do roku 1930, cílová dopadová plocha Jordán tak byla předána do užívání jako první. Zřejmě z tohoto období pochází i tři typově stejné pozorovatelny, které se v okolí cílové plochy nachází.


Prvorepublikové stavby poblíž cílové dopadové plochy

 

Předválečný úkol

V roce 1933, kdy se stal německým kancléřem A. Hitler, řešilo MNO otázku obrany našich hranic. Volba padla na zbudování stálého opevnění. Než však došlo k samotnému budování opevnění, bylo potřeba provést mnoho zkoušek objektů, ale i vybavení. Zkoušky pevnostního betonu proběhly na dopadové ploše Brda, kde bylo v roce 1935 zbudováno několik železobetonových válců, receptura však vycházela ze směsi, která byla použita na stavbu francouzského opevnění. Testy této technologie betonování však dopadly neuspokojivě a tak Ředitelství opevňovacích prací, za pomoci špičkových českých stavařů, vyzkoumalo vlastní směs i technologii.

V roce 1936 byla na dopadové ploše Jordán dokončena výstavba pěchotního srubu s názvem Jordan CE, tentokrát už byla použita nová receptura betonu. Objekt byl testován na zásahy z děl různých ráží a byl sice poškozen, ovšem ustál i opakovaný zásah tehdy našeho nejsilnějšího děla s kalibrem 30,5cm. Palba probíhala ze střeleckých stanovišť v místech dopadové plochy Brda. Po vykonání zkoušek odolnosti byl objekt opraven a probíhaly v něm zkoušky vnitřního vybavení, včetně zbraní.


Pěchotní srub Jordán CE

Jordán CE však nebyl jediným testovacím objektem, v roce 1936 došlo k výstavbě dvou lehkých objektů vz.36. Ty však dopadly o poznání hůře.


Objekty lehkého opevnění vz. 36 na Jordánu

V roce 1937 byla na Jordánu dokončena výstavba dvou zkušebních lehkých objektů vz.37, jejich trosky jsou rozmetány v blízkém okolí.


Objekty lehkého opevnění vz. 37 na Jordánu

2. světová válka

Prostor byl přejmenován na Truppenübungsplatz Kammwald. Plochu na Jordánu Němci využívali k dělostřeleckému výcviku. Po obsazení Československa měli s výcvikovým prostorem veliké plány. Ty však značně zpomalila větrná smršť na koci roku 1941, která zaměstnala lidi z nedalekého pracovního a také trestného tábora na následující tři roky.

Vzniknout měla další cílová plocha – Kolvín. Plány se týkaly i Jordánu, kde bylo vystavěno několik staveb. Všechny tyto stavby mají podobný vzhled „pixle“. Liší se pouze svojí funkcí, buďto sloužily pro pozorování paleb nebo jako strojovny pro tahání terčů. Zajímavostí je, že některé pixle nesou atypické konstrukční znaky.


Německé “pixle” na Jordánu

V roce 1942 bylo nedaleko cílové dopadové plochy Jordán dokončeno další německé dílo, jednalo se o letiště pod kopcem Hejlák. Betonová plocha má rozměry 520mx70m, věž řízení letového provozu však byla dřevěná. Přistávací plocha je výrazně skloněná, což spolu se skutečností, že se jedná o plochu uprostřed lesa, muselo být pro piloty komplikujícím faktorem. Podle dostupných záznamů bylo letiště občasně využíváno i na začátku 50. let.


Letiště u kopce Hejlák
 

Poválečné období

Po skončení 2. sv. války střelnice opět sloužila dělostřelectvu, cílem byly mnohdy testovací objekty pohraničního opevnění. V roce 1948 došlo k opravě srubu Jordan CE, ostatní objekty již ztratily význam.

Celá oblast „dělostřelecké střelnice“ sloužila hned několika odbornostem armády. Probíhal zde výcvik střelby z kanónů, houfnic, raketometů, minometů, kulometů, ale používaly se zde i protitankové řízené střely, pancéřovky a lafetované zbraně. Nelze tedy specifikovat, že by cílová dopadová plocha na Jordánu sloužila pouze k vyhrazenému účelu

Počátkem 90. let je dopadová plocha na Jordánu vedena jako „Letecká zkušební střelnice“. Probíhají zde především zkoušky nově vyvíjených pum ale i střelba z leteckých kanónů, neřízených střel vzduch – země nebo bombardování cvičnou municí do hmotnosti 100kg. Dále je zde prováděna pozemní střelba z lafetovaných leteckých zbraní (kanóny, raketomety) typu zem-zem.


Dopadová plocha letecké zkušební střelnice – NEVSTUPOVAT!
 

Nehody

V oblasti průběžně docházelo i k nehodám, paradoxně největší počet je jich evidován až v druhé polovině existence dopadové plochy. Mediálně nejznámější je asi zřícení vrtulníku Mi-24 z roku 1992 a také havárie letounu L-159A Alca z roku 2003. V obou případech nikdo nepřežil. Obě nehody připomínají pomníčky u silnice vedoucí skrze plochu. Známé jsou ale i případy nehod se šťastným koncem, například z roku 1981, kdy se pilot MiGu 21F stačil úspěšně katapultovat.

Více o těchto dvou nehodách si můžete přečíst zde:
Nehoda Mi-24 – http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/475/
Nehoda L-159 Alca – http://www.brding.cz/historie/10-let-od-tragicke-nehody-l-159-v-brdech/
 

Zpřístupnění Jordánu

Oblast byla veřejnosti zpřístupněna od 1. ledna 2016, ovšem s výrazným omezením pohybu mimo cesty. Veřejnost má tak možnost shlédnout ekosystém, který za několik desítek let na ploše vzniknul a samozřejmě nahlédnout i do staveb, které na ploše zbývají. Za zmínku stojí, že zdejší ekosystém vřesovišť a kamenných polí odpovídá spíše vysokohorským oblastem. Otázkou je, jak dlouho si dokážeme tuto památku ochránit, protože s přívaly turistů se začaly vyskytovat odpadky a požáry.

Správa CHKO Brdy nehodlá uvnitř oblasti zřizovat žádné stavby rekreačního a obslužného charakteru. Jedná se tak o zcela unikátní řešení zpřístupnění oblasti, která tak zůstane nezastavěná. Na tuto skutečnost je třeba brát ohled při plánování výletu. Vzdálenosti v brdech nejsou zrovna malé. Důležité je vybavit se tak dostatkem tekutin, jídla, oblečení, jelikož v prostoru se Vám možnost doplnění zásob nenaskytne. Abychom si krásy této lokality uchovali co nejdéle, je třeba mít na paměti, že zde nesmíme dělat nepořádek, zanechávat odpadky a poškozovat přírodu, památky.


Panoramatické snímky z lokality
 

Stav dopadové plochy a objektů v roce 2017

Vnitřní vybavení všech objektů na ploše bylo drancováno již od poloviny 90. let. Aktuálně jsou všechny objekty vybrány „na beton“. Zbývají tak torza, které je možné využít alespoň na výstavy nebo muzeum. Diamantový příkop objektu Jordan CE se plní odpadky, tak jako interiéry strojoven a pozorovatelen, objevují se první případy sprejerství. Děla, která na Jordánu stála, byla až na jedno ukradena. Plocha mimo hlavní cesty nebyla asanována pyrotechniky a vstup mimo cesty je tak zakázán. Jediné co je nepoškozeno, je příroda. Nutno vzít v úvahu, že zdejší ekosystém vytvořila vojenská činnost, otázkou tak je, jak bude vše vypadat za pár let, až plocha začne zarůstat.
 

Sdělovací prostředky jsou plné zprav o zrušení vojenského újezdu, nové CHKO a otevření Brd veřejnosti.
V současnosti jsou střední Brdy zpřístupněny částečně a kam se může vstoupit, vymezují výstražné tabule.
Další část území má být uvolněna po skončení pyrotechnické asanace (konec roku 2017).
Některé plochy a objekty si však AČR ponechá a zákaz vstupu bude platit i nadále.

 


 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Fotograf, badatel

Fortifikaci se věnuji od roku 2007, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že sehnat informace k tomuto tématu bylo obtížné a stav budov v bývalých vojenských prostorech se zhoršoval každým dnem. Mým cílem se tak krom dokumentace stalo i bádání po informacích, které souvisí se vznikem/zánikem vojenských prostorů, staveb, ale i stavební činností obou armád mezi lety 1968 – 1989. Sekundárně se však věnuji i poválečnému období a situaci v 90. letech 20. století.

Kontaktovat mě můžete na emailu: jambor(zavináč)vojenske-prostory.cz
V článku jsem čerpal z následujících zdrojů, kterým patří i mé poděkování:

Vojenské historické sdružení Brdy – zvláštní poděkování patří panu Petru Ježkovi
Publikace Vojenské újezdy Armády České republiky – Ministerstvo obrany – http://www.army.cz/

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , , , , , ,

background